Anotace
Výbor Vy srdce v ohni mroucí představuje skromné básnické dílo Vladimíra Houdka (1869–1908). Na rozdíl od mnoha generačních druhů je dnes skoro neznámý, ačkoli i několik málo ukázek v antologiích z nedávné doby prozrazuje autora svébytného a nezaměnitelného tónu.
Houdkovy seberozdíravé texty jsou exponovány v neúprosně kontrastním světle, odhalujícím determinaci lidského osudu rozkladnou mocí tělesnosti. Obzor básní je směstnán do stále znovu opakovaných motivů a scenerií, jimž dominuje úděl prvotního hříchu, vášeň ve své tělesné a téměř vždy ponižující, odpudivé, tragické podobě. „Oheň vášní“ plane ničivě a neuhasitelně, a na pozadí „ohně bolestí a vzdoru“ se vynořuje jediná hodnota, které se lze životem přiblížit – chladná a vzdorovitá důstojnost tváří v tvář zániku a absurditě.
Pohrdnutí časovým stejně jako věčným je neobvyklé svou mimořádnou důsledností – a bezvýchodností. Přesto jako kdyby autor na několika místech vydal také svědectví o tom, že za naprostým vzdorem a pohrdáním je přece skryta potřebnost doteku s nadčasovým – i kdyby „v cíp nebes, věž kde čněla“ mohla směřovat jen „němá výčitka“. Sklonění, kterému zde předchází dopředu beznadějně ztracený zápas s viděním a prožitkem světa, je tím nejosvobodivějším rozměrem naprostého zřeknutí se východiska z pobytu zde, „v pochmurné vášně roznětu“, v níž není víc než „děs prázdna“ a kde jen „plameny krve zbaví záhrobní zimy“.
Specifikace
Hmotnost | 500 g |
---|---|
Rok vydání | |
ISBN | 978-80-7438-019-8 |
Vazba | brožovaná |
EAN | 9788074380198 |
Počet stran | 72 |
Formáty e-knihy | |
Formát | 125 × 180 mm |
Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
dybbuk –
Host, 15. 1. 2011
Miroslav Chocholatý
Sympatickým edičním počinem je vydání výboru z básnického díla dnes pozapomenutého autora Vladimíra Houdka (1869–1908). Knihu nesoucí název Vy srdce v ohni mroucí (dybbuk, Praha 2010) uspořádal a doslovem doprovodil Petr Fabian. Houdkovo dílo zůstalo fragmentem v podobě dvou sbírek, jež obsahovaly texty kvalitativně velmi různé. Navzdory přítomné dobové literární konvenci, rétoričnosti a ne právě šťastným pokusům o uchopení velkých náboženských a historických témat nalezneme v autorově díle texty mimořádně působivé. A právě s nimi se můžeme setkat na stránkách tohoto výboru. Při pohledu na zde zastoupené básně je zřejmé, že hodnocení Arna Nováka, který Houdka označil za „pouhého senzualistu“, bylo nespravedlivé. Svým stylem je Houdek blízký dekadentnímu proudu Moderní revue. Mystické propojení světa živých a mrtvých připomíná Březinu, cynická distance pak Machara. Houdek si uvědomuje determinaci lidského osudu, v jeho poezii se mísí touha, vášeň a vzdor s pocity melancholie, skepse, bolesti či dokonce zmaru. „A zhnusení přijde. S nezvratnou jistotou / to zhnusení přijde. Nervy, uštvané prázdnou rozkoší, / zášť, odpor budou jen cítit. / Přepjaté struny / pod dotykem smyčce houslisty, do něma zpitého vínem, se naposled zachví neurvalým, barbarským akordem. / Pak struny s třeskotem puknou. — Smyčec odhozen v koutě.“ Výrazná melodičnost a jazyková působivost patří k hodnotám, které jako by nepodléhaly času. Setkáli se čtenář na svých toulkách literární periferií s touto poezií, zklamán nebude…
zobrazit celou recenzidybbuk –
Hospodářské noviny, 28. 1. 2011
Ondřej Horák
DĚS PRÁZDNA MNE HODIL V TVÉ OBJETÍ, NE LÁSKA…
Petr Fabian si získal respekt svými básnickými sbírkami. Nyní se představuje také jako editor. Z jeho zájmu a péče totiž vychází výbor z díla Vladimíra Houdka (1869–1908), který posledních šest let života strávil v ústavu pro choromyslné. V doslovu Petr Fabian píše: „Houdkovo pohrdnutí časovým stejně jako věčným je neobvyklé svou mimořádnou důsledností…“ V básních ze sbírek Vykvetly blíny (1899) a V pavučinách nervů (1901) se často opakuje motiv „špinavé lidskosti“ a chladných vztahů: „Děs prázdna mne hodil v Tvé objetí – / ne láska… Však chtěl já, tou hrůzou zpit, / tluk srdce a žhavý vzdech slyšeti, / já, tonoucí, strh tě, já stébla se chyt.“
zobrazit celou recenzi