Anotace
Skeptikova dovolená vytváří rozmanitý, a přitom poeticky sourodý prostor, do něhož nás Jan Kosek zve pomocí nikoli v současnosti hojně rozšířeného volného verše, ale štěpného rýmu, který se mu osvědčuje pro postižení několika oblastí vnímání. Dotýká se absurdity dnešního dění, v němž je všechno jakoby bez ladu a skladu vždy a všude možné. Ovšem zdánlivě surrealistická zůstává především nahlížená skutečnost, báseň – její karikatura – je jednak přísně realistická, jednak vede vtipnou hru na paradox vážného a nevážného. Texty se s rázností epigramů strefují do sporných či směšných míst společensko-politické, multikulturní, historické i národní sféry. Nechybí nota lyrická a transcendentní. Na oko sebejisté „náboženství“ dneška autor myšlenkově kontruje všudypřítomným požadavkem poctivosti vůči vlastní identitě.
Specifikace
Hmotnost | 500 g |
---|---|
Rok vydání | |
ISBN | 978-80-7438-058-7 |
Vazba | brožovaná |
EAN | 9788074380587 |
Počet stran | 120 |
Formáty e-knihy | |
Formát | 112 × 190 mm |
Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
dybbuk –
Host, 12. 3. 2012
Miroslav Chocholatý
Zacílením na jazyk a výraznou stylizací se vyznačuje sbírka Jana Koska (nar. 1958) nazvaná Skeptikova dovolená (dybbuk, Praha 2011). Básník vnímá současné dění jako mnohdy absurdní, jako dobu, která výrazně ovlivňuje jedince a nezřídka také deformuje jeho identitu. V básních je tematizováno dění „národní, společenské, politické či kulturní“, básně nezřídka chtějí být parodií na „náboženství dneška“, jež spočívá v utilitární dravosti a bezskrupulózní honbě za kariérou a ziskem. V stroficky členěných básních nacházíme časté paradoxy, kalambúry, aliterace, nonsensy a osobitý humor, jakož i vtipné pointy. Autor se však nechce uchylovat k samoúčelné hře, ale jeho básně, žánrově blízké například limerickům, epigramům, aforismům či kupletům, mají apelativní, společenskokritické ladění. V řadě aluzí básník prokazuje nejen literární poučenost, ale i smysl pro parodii („Od října po říjen / Po květech mládí pátrám / Plod žití suchý jen / Pověsím jednou na trám“). Nejvýraznější je oddíl vstupní, nabízející zajímavou typologii dnešního člověka („Můj dávný přítel v Teplicích / Nesnáší lidi bez původu / Má erb a vodu na plicích / A necelý rok do důchodu“). Tam, kde se však ostří básníkovy společenské kritičnosti otupuje, básně sklouzávají k pouhému veršování. Vzhledem k této hlušině je nutno sbírku hodnotit pouze jako průměrnou.
zobrazit celou recenzi