Pharmako/Gnosis

Recenze

1. dybbuk – 18. 2. 2018

   A2, 26. 5. 2010

   Karel Kouba

   Farmako-gnóze v názvu třetího pokračování knižní řady o psychotropních jedech je podle autora věda, která se zaměřuje hlavně na přírodní zdroje: minerály, jedovatá zvířata a rostliny. Drogy, nebo obecněji jedy, jsou zde chápány jako cosi nebezpečného, co zároveň dokáže otevřít oblasti lidského vědění, jež jsou nám po generace záměrně upírány. Hlavní důraz je kladen na jedy rostlinné, jelikož „každý atom uhlíku v našem těle kdysi jednou prošel chloroplastovou membránou nějaké rostliny“. Kniha na první pohled zaujme svým členěním. V jednotlivých heslech, která jsou věnována různým drogám od povijnice nachové přes psychotropní houby až třeba k ropušímu jedu, nalezneme několik přístupů k složení drogy i jejích účinků. Kromě chemického popisu se zde střídají exkurzy do historie užívání drog a dějiny perzekuce uživatelů, líčení účinků od klasiků výzkumu psychedelik (Albert Hofmann, Robert Gordon Wasson, Aldous Huxley) nebo třeba dobové výstřižky z novin. Tyto relativně exaktní informace jsou protkány záznamy autorových intoxikací, které střídají poetické zápisky ve formě básní. Je zde také mnoho citací historických zdrojů i literárních děl – úryvky z Goethova Fausta nebo Dantovy Božské komedie, zápisky Henriho Michauxe nebo poezie Williama Blakea. Chvíli sice trvá, než si čtenář na takovou mozaiku zvykne, ale pak už se kniha čte sama. Nezbytná výbava pro psychedelické pionýry.

   zobrazit celou recenzi

2. dybbuk – 18. 2. 2018

   Respekt.cz, 2. 5. 2010

   Petr Třešňák
   Na stezce jedů

   Náhodou mi jeden člověk nabídl svou chatu v horách. S pomocí kamaráda jsem se tam nastěhoval a několik následujících týdnů jsem strávil výrobou polic, které jsem potřeboval pro své knihy. Měl jsem základní kuchyňské vybavení a vodu ze studny. Jeden kout místnosti jsem si vyčlenil jako meditační altánek.
   Přátelé mi poskytli všechny možné druhy materiálu ke zkoumání. Jeden chemik mi nabídl občasné využití své laboratoře. Jeden psychiatr mi slíbil pomoc v případě, že bych se zbláznil už úplně.
   I tak jsem byl trochu arogantní a domýšlivý a nad vchodové dveře si umístil cedulku ‚Démoni jsou zde vítáni‘. Jak se brzy ukázalo, démoni mou adresu už dávno znali.
   Přicházely bohyně se slovy podpory a útěchy a zanechávaly za sebou zbytky svých kouzel. Sbíral jsem žaludy a louhoval je. Datlové se snažili dům rozklovat na kousky. V rybníčku se brodila volavka, kojoti se stahovali blíž a blíž.
   Hodně jsem snil, ale po chvíli se sny, vize a bdění nějak smíchaly, takže se mi zdálo, že všechno, co se stalo, má určitý skrytý význam a že mé myšlenky ovlivňují každou část toku událostí. Zjistil jsem, že se spoléhám na obyčejné pověry – že nad schody zavěšuji řebříček, že si vyrábím malé talismany a elixíry lásky, které zakopávám do rohů chaty. Zkusil jsem dodržovat jistou pravidelnost, například ve vaření a prostírání stolu, někdy jsem se v tom ale úplně ztratil, takže mi třeba to, že bych se měl najíst nebo se umýt, připadalo jako zbytečný problém.

   To místo se jmenovalo ‚Buzzard Peek‘ čili ‚Krkavčí vrch‘.
   Trilogie amerického autora Dalea Pendella, jejíž závěrečný díl věnovaný kategorii ‚fantastika a daimonika‘ právě vyšel, představuje asi nejvýstižnější drogovou encyklopedii. Pod výstižností si ovšem nepředstavujme serióznost, takové slovo by v autorovi odkojeném atmosférou 60. let pravděpodobně vyvolalo jen hurónský smích. Pendell je z jistého pohledu šílený dobrodruh, který – jak naznačuje citovaná předmluva – nejen důkladně teoreticky prostudoval, ale hlavně osobně vyzkoušel snad všechny vědomí měnící rostliny, které planeta Země skýtá. Tato zkušenost z něj ovšem činí také zasvěceného průvodce tajemnou a nebezpečnou říší. Pendell dobře ví, že proměnlivost a nevyzpytatelnost jsou jedinými spolehlivými konstantami na ‚stezce jedů‘, kde se potkávají hluboké vhledy se stejně hlubokými pády.
   Halucinogenní lysohlávky, amazonská ayahuasca, meskalinové kaktusy, syrská routa, africká iboga, životu nebezpečný durman, ropuší jed a další. Autor je v knize ochutná a probere jednu po druhé, poutavě představí historii užívání, botaniku, farmakologii, receptury pro zájemce a do koktejlu vmíchá četné osobní i vypůjčené zkušenosti. Pendell je profesí básník a na stylu je to znát…

   zobrazit celou recenzi