Anotace
Erotická novelka Markýza Bella Patti zaskočí cudného čtenáře dobrodružným příběhem z půvabné oblasti přímořské Itálie, kde se za horkých nocí sličná markýza oddává hříšným radovánkám se svými přáteli. Zejména se svou společnicí Ritou se ráda vydává na své jachtě na rozbouřené moře, aby za divokého šumění vln dala průchod svým erotickým fantaziím. Patti se ovšem ve své vile stane obětí surové vášně nečekaného návštěvníka – rovněž „námořníka“ – a rozhodne se mu s přítelkyní Ritou nemilosrdně pomstít…
Právě pocit pokoření a touha po nesmlouvavé odvetě se stává hlavní zápletkou vyprávění, jež zachovává do jisté míry syžet tradiční milostné povídky se šťastným vyústěním a které svou přímočarostí v době svého vydání naplňovalo atributy pornografické literatury.
Překvapivost této povídky možná nespočívá tolik v její literární ojedinělosti, nebývalá je ale především skutečnost, že její vydání – v takto odvážné formě – bylo vysoce riskantní. Již mezinárodní „úmluvy o šíření necudných publikací“ z roku 1910 a 1923 se snažily intenzivně potírat tvrdou pornografii a tato situace byla ještě zostřena za protektorátu, resp. v roce 1939, kdy toto dílko spatřilo světlo nekonvenčního čtenářského světa.
Specifikace
Hmotnost | 500 g |
---|---|
Rok vydání | |
ISBN | 978-80-86862-25-5 |
Vazba | brožovaná |
EAN | 9788086862255 |
Počet stran | 80 |
Formáty e-knihy | |
Formát | 110 × 162 mm |
Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
dybbuk –
Reflex on-line
Vladimír Novotný
Je-li Máj lásky čas…
Tak je nebo není? V souzvuku s klasikem míním, že určitě je, nebo by dozajista měl být, anebo by mohl být. Přestože už je ale máj pomalu za námi, přece jenom si jeho milostnost připomeňme pár slovy. Vždyť kromě mnoha nejrůznějších knížek, o nichž se všeobecně (nebo méně) píše a mluví, existuje řada knížek, o nichž se moc nemluví, moc nepíše a skoro vůbec neví – a s tímto vědomím i uvedené tituly přicházejí na svět. Nicméně si zaslouží, aby se o nich přinejmenším vědělo, poněvadž jsou určeny pro zvídavé a svým způsobem labužnické čtenáře. Mám na mysli erotickou produkci v původním, užším smyslu toho slova, to znamená takříkajíc příběhy galantní, které si ovšem v líčení erotických slastí (či strastí) ani trochu nekladou hranice.
zobrazit celou recenziA vůbec nehodlám psát o nějakých obrázkových časopejscích pro pány či dámy a o podobné produkci: pokládám za nezbytné konstatovat, že se v české literární a knižní kultuře objevila edice, která se plným právem hlásí k meziválečné tradici poetistů a surrealistů, může se pokládat za pokračovatelku legendární prvorepublikové edice 69 anebo jiných nemálo kultivovaných a tematicky rafinovaných erotických titulů z té doby. A nevydává ji žádné pokoutní vydavatelství, nýbrž nakladatelství, které si v posledních letech získalo nepochybnou vážnost: pražský knižní dům s názvem dybbuk.
Leč pozor: daná erotická edice nemá žádné pojmenování: místo názvu zde figuruje pouze grafická značka, ztělesňující sepětí dvou abstraktních principů. Další háček spočívá v tom, že zatím jde o přetisky textů, které k nám doputovaly právě za první a druhé republiky a které byly v totalitních režimech přeřazeny mezi knížky závadné, zvrhlé, zakázané… Jenomže: hned první svazek edice dybbuku z pera abbého Appliquéa (Umění m… – doplňte prosím patřičné sloveso dle míry svého jemno– či útlocitu!), které prvně česky vyšlo v péči Kruhu přátel klasické literatury erotické v Praze roku 1940 (jistěže pouze pro členy Klubu a výlučně k účelům studijním) bývá připisován… nikomu menšímu než Vítězslavu Nezvalovi! Na okraj: Appliqué značí přičinlivý, zde tedy evidentně eroticky přičinlivý. Napsal to Nezval či nikoli?
Druhý svazek edice pochází z pera francouzského klasika Paula Verlaina a zde o autorství nejsou žádné pochyby. Tyto texty byly u nás uveřejněny i časopisecky, na stránkách dnes již zaniklého čtvrtletníku Intelektuál. A třetí svazek má být „necudnou ilustrovanou romancí“, nazývá se Markýza Bella Patti a v Čechách vyšel již roku 1939, přičemž dokonce ve dvou vydáních – a tak, aby se toto dílko „nedostalo do rukou osob nepovolaných a nedospělých“. Jen stěží můžeme přijmout za bernou minci tvrzení, že tento text sepsal zpěvák a mořeplavec de Brioni, který pořídil i přesný překlad svého textu do češtiny! Buď jak buď: též klasická erotická či galantní tvorba je součástí literatury krásné. Nejen v máji, kdy je lásky čas.
dybbuk –
Lidové noviny, 14. 6. 2007
Ondřej Horák
Markýza Bella Patti
Třetím svazkem maloformátové edice nakladatelství dybbuk, jež přináší erotická díla z první poloviny 20. století, se stal text poprvé publikovaný v roce 1939. Údajně tato próza poprvé vyšla ve Florencii a její autor, jenž byl hercem, zpěvákem, spisovatelem a mořeplavcem, své dílo taktéž přeložil do češtiny.
zobrazit celou recenziVjednom otřepaném vtipu, majícím dokázat nízkou inteligenci blondýnek, hlavní hrdinka při sledování pornofilmu říká, že se chce dívat až do konce, aby věděla, jestli se ti dva vezmou. Dílko s názvem Markýza Bella Patti by tuto vyhlížečku šťastného konce patrně uspokojilo plně. V de Brioniho próze se totiž proplétají dva příběhy odehrávající se na romantickém italském pobřeží. Markýza de Patti se oddává nevázaným erotickým hrátkám, nejčastěji ve společnosti rovněž věčně sexuálně neukojené Rity.
Druhý příběh přivádí na scénu ztepilého Enrica, který je také, co se týče sexu, velmi žádostivý a samozřejmě i výkonný. Mezi markýzou a Enrikem dojde nejprve k erotické kolizi, následně k erotické pomstě a v závěru taktéž k erotickému happy endu: „Konečně našla muže, jakého si přála. Rovněž Enrico byl spokojen. Na Tahiti už nejel. Měl nyní Tahiti doma a musel se hodně činit, aby všem těm perversním choutkám svojí ženy vyhověl.“ Vedle úsměvně chatrného příběhu přináší tato drobná próza rovněž zábavně vyznívající stylovou směs, v níž se vedle archaismů nachází slovopád vulgarismů.
dybbuk –
A2, 15. 8. 2007
Pavel Šidák
Markýza: Bella Patti
Třetí svazek erotické edice nakladatelství Dybbuk přináší – po Verlainových sbírkách a stylizovaném dopisu abbého Appliqué – první ukázku erotického příběhu, tj. textu, který se nechce nechat vyčerpat svým erotickým, resp. pornografickým potenciálem, ale disponovat autonomní zápletkou. To znamená hlavně předstírat, že erotičnost je jen jednou z rovin textu. Otázku, je-li něco takového možné, si nad četbou Markýzy můžeme snadno zodpovědět: téma explicitně zobrazovaného, výjimečného sexu se samozřejmě nehodlá stát jedním z mnohých; jeho dominantní či lépe agresivní povahu posiluje i vypravěčská strategie: symptomatická jsou místa, na která je kladen důraz, příznačně jsou voleny detaily, ale i celý časoprostor (exotická, divoká, žhavá Sicílie), atd. Fabule by sice představovala docela jednoduchou romanci (do domu personifikované smyslnosti a perverze, markýzy Bella Patti, zabloudí omylem kapitán Enrico; unesen její krásou, brutálně se jí zmocní, zůstane však nepoznán; uteče. Bella Patti jej pronásleduje, unese jej a svádí; on se jí opět zmocní, v kteréžto chvíli definitivně vzniká mezi oběma aktéry láska; končí se brzkým sňatkem – „konečně našla muže, jakého si přála“ – a další sérií souloží); avšak právě přítomnost erotického prvku a jeho dominantní povaha z příběhu lehce udělá erotické čtení, kde se příběh ocitá v dalekém pozadí – a text se tak zvolna blíží pornografii.
zobrazit celou recenzi