Anotace
Výběr esejů pěti významných britských a irských autorů (filozofů, spisovatelů, dramatiků, novinářů) poskytuje barvitý a užitečný přehled dějin ostrovní esejistiky, co se týče odlišného stylistického zpracování, výběru témat a historického období vzniku jednotlivých textů. Počínaje rozvahou zakladatele novověkého empirismu sira Francise Bacona na téma lidské ctižádostivosti, přes odlehčenou satiru Thomase Dekkera, v níž tento alžbětinský pamfletista vypomáhá elegánům radou, jak se chovat v divadle, či sarkasmus z pera Jonathana Swifta nabízejícího nemilosrdné řešení, jak naložit s novorozenými dětmi žebráků, po kritické eseje „krále paradoxu“
G. K. Chestertona, s humorem a nadhledem rozebírajícího nedostatky,
absurdnost a nelogičnost lidského chování a fungování společnosti obecně.
Zkusme se tedy začíst do myšlenek, které nám mohou pomoci reflektovat dnešní stav společnosti.
Specifikace
Hmotnost | 500 g |
---|---|
Rok vydání | |
ISBN | 978-80-7438-014-3 |
Vazba | vázaná |
EAN | 9788074380143 |
Počet stran | 176 |
Formáty e-knihy | |
Formát | 106 × 160 mm |
Typ | tištěná, e-kniha |
Recenze
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
dybbuk –
A2, 5. 1. 2011
Anna Vondřichová
Anglická literární tradice považuje esej za zásadní žánr – v mnoha případech (T. S. Eliot, V. Woolfová, H. James, G. Orwell) jde o kombinaci témat uměleckých a společenských, autor zde nevystupuje pouze jako řemeslník, ale i ten, kdo působí na čtenáře výchovně, formuje je k větší osobní odpovědnosti a obecné uvědomělosti. Nicméně, společným znakem anglického eseje je i (někdy téměř podprahový) smysl pro ironii a pointu. V přítomném svazku se tyto rysy zrcadlí ukázkově – autor satirických dramat alžbětinské a jakobínské éry Thomas Dekker radí, jak se má elegán chovat v divadle, aby hlavní pozornost a obdiv mířily vždy na něj, Jonathan Swift ve svém falešně konstruktivním Skromném návrhu vybízí čtenáře, aby si uvědomili výhody, jež jim přinese pojídání chudých irských dětí, Yeats spojuje intenzitu poezie se znovuprocítěním světa, návratem k tomu, co je nám nejbližší (Podzim těla). G. K. Chesterton je zde zastoupen nejvíce – jeho eseje tematizují otázky politické, ale i literární, případně etické. Ve srovnání se staršími F. Baconem (O ctižádosti) a Swiftem (Umění, jak lhát v politice) ovšem znějí jeho vyjádření poněkud laskavě, jsou spíše glosami ke konkrétní události (Potřeba osobností v politice) a nemají takovou sílu. Společná je jim však nadčasovost, čtenáře až mrazí, jak aktuální tyto úvahy jsou.
zobrazit celou recenziA zároveň ho mrzí, že dnes existuje jen pramálo lidí, kteří by takovéto krátké, leč přesně mířené komentáře dokázali psát.
dybbuk –
Právo, 26. 8. 2010
Přestože je to na první pohled zřejmé, je nutno předem poznamenat, že tato kniha není podporou jedné strany zastoupené v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. K věcem veřejným (lat. v singularu res publica) čili k republice, k výrazu, který poprvé použil Cicero, se vztahují eseje anglických a irských autorů, z nichž ten nejmladší (Chesterton) zemřel v roce 1936. Esejistika je vrcholná disciplína anglosaské literatury, takže srovnávat s dnešními pokusy o kulturněpolitickou reflexi je zbytečné. Obsah však zůstává stále stejný, ani Jonathan Swift například nepřišel na to, kdo poprvé omezil možnosti lhaní na pouhé umění a přizpůsobil je potřebám politiky.
zobrazit celou recenzi